TGM vs. "Lesňák"

Je začátek školního roku a prváci se na svých nových školách teprve zabydlují. Zajímalo mě, proč si vybrali právě to určité gymnázium a jak se jim tam zatím líbí. A pak jsem to srovnala s kvintány ve stejných studijních ústavech.

Naše dvě zlínské všeobecně zaměřené střední bojují neustále. Každý samozřejmě chválí tu svoji a nedá na ni dopustit. Samozřejmě bychom to nikdy nepřiznali, ale koho z nás nenapadlo, jestli jsme neudělali chybu? Jestli gympl na druhém kopci není přece jen lepší?

Adam Oškera je kvintán na škole, která si říká Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové školy Zlín. Myslí si, že mají lepší název a po čtyřech letech studia si ho konečně i zapamatoval. Naopak uznává, že Lesňák je hezčí co se týče budovy

V páté třídě se prý rozhodoval podle názorů známých, ale ani moc neuvažoval o tom, že by skončil na Lesňáku. Nějak se totiž dozvěděl o povinné výuce hry na flétnu v hudebce.

Za výrazné plus „Tégéemka“ doteď považoval autobusy jezdící až ke škole. Jenže tam zatáčí dvakrát za den a jinak musí studenti až pod kopec na Náměstí Práce. My teď už taky máme zastávku u školy a trolejbusy tam jezdí častěji. Tak se tím už radši moc nechlubí.

Nicméně Adam stále brání svůj studijní ústav a trumfuje nás úvahou o osobnějším přístupu, na TGM se vám prý věnují. Na to už se nedá nic namítnout. Kdo to nezažil, nemůže přece srovnávat!

Katka Pilková je prvačka taky na TGM. Rozhodla se pro něj jednoduše proto, že ji na Lesňák nevzali, kdežto na druhé gymnázium složila přijímačky bez problémů. A tak ani nezkoušela podávat odvolání na školu, na niž chtěla přece jen trošku víc. V jejich třídě je ale dost lidí, kteří si mohli vybírat a přesto nezvolili (možná slavnější) Lesňák.

První měsíc byl prý hodně náročný, ale už je to za nimi. Má všechny učebnice a je přihlášená na různé zájezdy. Ví, ve které třídě má zrovna být. I když přišla z „jazykovky“ (o níž se (bůhvíproč) traduje, že je lepší než obyčejná základka) a tedy nic hrozného nečekala, dostala na začátku roku několik špatných známek. Musela se hodně učit, ale zvládla to. Dokáže už odhadnout, co který učitel chce a co si u něj může dovolit. A tak uznává, že jsou to vesměs dobří lidé a že dokážou naučit, třebaže jsou občas přísní.

Zatím si nezvykla na ranní kopec a pět školních pater. Věří ale, že se to během čtyř let, která na ni čekají, srovná. Také doufá, že po tak dlouhé době bude mít svoji školu stejně ráda jako teď. Nakonec je totiž šťastná, že se dostala právě tam a vůbec si nestěžuje.

Ondra Jurčík je prvákem na Lesňáku. A ne náhodou. Přijali ho na obě gymnázia, a tak se musel rozhodnout. Nebylo to jednoduché, ale nakonec si (snad dobře) vybral. Prý kvůli pověsti a prestiži této školy. Doporučovali mu to i známí, a tak prostě šel potvrdit přijetí sem.

Vypadá, že zatím nelituje. V sedmi pavilonech, zmatených chodbách a číslech učeben se zorientoval hned první týden, a nenadává ani na učitele. Oceňuje, že hodně naučí.

Jenže to taky zezačátku znamenalo pořádný šok. Přechod ze základní školy na střední byl i pro něj horší, než očekával. Jak sám říká „spadl rovnou na hubu“, ale už si zvykl a zase zvládá všechny předměty.

Spolužáky si chválí, ale neví, jestli o nich může něco tvrdit. Vždyť spolu ještě neodchodili ani dvacetinu středoškolní docházky.

Bára Kociánová je kvintánka na našem „lesním gymplu“. Už si moc nepamatuje, proč se kdysi rozhodla jít zrovna sem. Nicméně předpokládá, že v tom figurovala spousta známých, co na tuto školu chodila a dosud chodí. A má pocit, že kdesi zaslechla něco o nafukovací tělocvičně Gymnázia TGM (doteď ale neví, jestli je to pravda). A to bylo pro její desetiletou fantazii něco tak nepředstavitelného, že by tam nechtěla jít ani kdyby ji nutili.

Možná ji za čtyři roky studia někdy napadla hříšná myšlenka „nevlastenců“, jestli by to na vedlejším kopci nebylo lepší, ale vždycky ji zavrhla. Svůj názor na Lesňák většinou vyjadřuje takto: „Není to dobrá škola, ale je nejlepší, jakou ve Zlíně máme.“ Taky jako každý správný středoškolák nadává na učitele a množství učiva. Ale nemyslí to úplně doslova a vlastně se jí tady líbí.

Jak to shrnout? Gymnázium TGM odrazuje potenciální studenty nafukovací tělocvičnou, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť výukou hudební výchovy. Kvůli sedmi pavilonům je taky považováno za bludiště, kdežto „tégéemko“ je jenom velká kostka s pěti patry. Obě školy stojí na kopci (jako by nahoře bylo lepší ovzduší pro učení) a každé ráno tak zajišťují svým studentům pohyb. Zároveň se však snaží sehnat co nejlepší dopravu. Lesňák má bohatší historii a pověst, TGM zase individuálnější přístup ke studentům.

Lidé si vybírají hlavně podle toho, kde studují jejich kamarádi. Většinou jsou potom spokojení, nebo si aspoň zvyknou. A „svůj gympl“ mají rádi, protože jim nic jiného nezbývá.

Obě zlínská gymnázia mají výhody a nevýhody, záleží na tom, co u které chcete vidět. A ono je to nakonec jedno, vystudujeme a nikoho nebude zajímat, ze které že školy tu státní maturitu máme.